19.února 2001


Spořilovský
občasník

©  WEB Design Studio



     V posledních létech nastal čas obrody městské části Prahy 4, starousedlíky nazývané Spořilov. Je pravdou, že se název Spořilov rozšířil (poněkud neprávem - jak zjistíte dále ) i na mnohem později vzniklé sídliště Nový Spořilov položené na východ od ulice Spořilovské. Původní Spořilov vznikl před druhou světovou válkou a byl na severovýchodě ohraničen současnou ulicí Spořilovskou, na severozápadě nynější Jižní spojkou a ulicí 5.května (dálnicí D1) na straně jižní. Toto ohraničení vymezilo jakýsi trojúhelník domkové zástavby s velkým podílem zeleně, ať již v podobě parkové, neb zelení zahrádek náležejících ke každému domku.
     Po roce 1989 prudce vzrostlo množství rekonstrukcí a přestaveb nemovitostí. Zatímco ostatní městské aglomerace, sestávájící z panelových či činžovních domů se povětšině rekonstruují do podob užitkových - v současnosti ekonomicky nejvýhodnějších (administrativní budovy, prodejny, sklady), čtvrti, jakou je například Spořilov, zůstávají povětšinou věrny původnímu poslání - poskytnout příjemné zdravé bydlení v převaze zeleně.
    Protože generace stavebníků Spořilova již povětšině vymřela, přebrala toto dědictví generace mladá a povětšině neznalá geneze této čtvrti. Od doby vzniku Spořilova zde proběhlo mnoho individuálních přestaveb, dostaveb i rekonstrukcí - mnohdy zdařilých a mnohdy takových, že zjevně vyjadřují poplatnost architektů nevkusu stavebníků.
    Současná hospodářská situace, množství stavebních materiálů na trhu i touha současných majitelů zvětšit obytnou plochu jimi užívaných domků se obráží v nebývalem rozmachu rekonstrukčních stavebních prací. Mnohé domky doznaly rozšíření zvětšením zastavěné plochy, jiné vyrostly do výšky. Mnohá z těchto přístaveb a výškových dostaveb je provedena bez hlubší znalosti technologie stavby původních spořilovských domků. Tyto webové stránky si dávají za cíl informovat nové stavebníky o technických vlastnostch těchto domků, alespoň v tom rozsahu, v jakém byly popsány od původních stavitelů a projektantů. Těm, kteří se k inovaci svého bytového fondu nechystají mají tyto stránky poskytnout alespoň trochu informací o vzniku prostředí, ve kterém v současnosti žijí, a také navodit trochu (snad nostalgické) hrdosti nad tím jak naši dědové již dovedli uskutečňovat rozsáhlé a dlouhodobé stavby. A všem navodit jistotu a hrdost, že (jak řečeno s Tučňákem), Praha 4 je "opravdu dobrá adresa" - a Spořilov zvláště!


Obsah tohoto "Spořilovského občasníku" vznikl díky laskavému zapůjčení historických podkladů panem Václavem Lenerem ze Spořilova.
Omlouvám se za špatnou kvalitu (vzniklou mnohonásobným překopírováváním) dobových černobílých fotografií. Prosím všechny, kteří by mohli a chtěli zapůjčiti dobové (ale i současné) fotografie svých domků neb i jiných různých pozoruhodností souvisejících se Spořilovem (ať historickým nebo současným), aby mi napsali na e-mail = ivo.huber@cmail.cz. Budu vděčen i za eventuelní psané příspěvky do "Spořilovského občasníku"; i na nich bude záležet obsah dalšího internetového vydání.

Jste právě návštěvník těchto stránek.

Historie skautského hnutí na Spořilově

Evangelická církev na Spořilově




Co psal dne 21.února 1928 pan

ARCH. ING. TECHN. K. POLÍVKA, úředně autoris. civil. inženýr pro architekturu a stavby pozemní.

(přepis článku v původním znění i původní gramatikou)




     Velká hustota obyvatelstva na malé ploše a z toho plynoucí přelidnění bytů a kouřem, prachem, sazemi a jedovatými plyny otrávené ovzduší velkoměsta jsou zárodkem zkázy jeho obyvatel. Městský fyzik Dr. Procházka zjistil na základě přesné statistiky, že v Praze není rodiny, jež by zde žila déle než čtyři generace. Velkoměsto jest hrobem rodin z venkova přistěhovalých a jest největší překážkou populace, i když přehlížíme ethický účinek velkoměsta, který jest v tomto směru jistě též velmi nepříznivý. Nevlídná vyhlídka pro nás, kteří jsme již druhou, třetí neb dokonce čtvrtou generací. Tato situace, někde o něco lepšíš, jinde horší, jest problémem všech velkoměst.
    Moderní doba, jež tento stav rozvojem průmyslu, automobilové dopravy, koncentrací obchodu a centralizací úřadů ještě zhoršila, počíná chápati konsekvence z toho plynoucí a musí hledati cesty k nápravě. Jsou cesty tři:
     postupné ozdravění velkoměsta lokalisací průmyslových podniků mimo obytné čtvrti, omezení vývinu kouře použitím vhodných paliv v domácnosti (koksu, plynu) a vhodným zařízením topenišť - zřízení monolitických dlažeb asfaltových, vozovek i chodníků, alespoň v tepnách silně frekventovaných.
     Druhou cestou je sport a tělovýchova. Snad jest to zákon věčného korektora, přírody, že mládí dnes tuto cestu bez nabídky nastupuje.
    A třetí jest opatření zdravého, levného a kulturního bydlení, v dostatečném množství, tak, aby nemusily býti z nouze povolovány byty podzemní a trpěno nesmírné přelidňování bytů.
     Praha má po této stránce téměř nejhorší podmínky ze všech velkoměst. Především podmínky přírodní jsou - zejména pro vnitřní Prahu - značně nepříznivé. Vltavské údolí, ležíc napříč směru stálých větrů, jest nedostatečně ventilováno. Proto je v Praze tak málo slunečných dnů u porovnání s místy venkovskými. Mlha a kouř stojí povětšině roku nad Prahou jako neproniknutelný mrak. A poměry bytové? Podle statistiky stavební a výměry obyvatelstva jest patrno, že stále se zvyšuje počet bytů, obývaných více rodinami společně, čili, že počet podnájemníků stále stoupá. Příčiny spočívají ve zvýšeném přílivu obyvatelstva z venkova, v okupování bytů úřady a obchodem. Tomu ovšem nelze zabrániti. Vnitřní město musí se státi obchodní a úřední "city". Zde může pomoci toliko zvýšení stavebního ruchu na obvodě města.
     Tyto myšlenky tanuly na mysli iniciátoru stavební akce Spořilova, vrch. řediteli Vinohradské městské spořitelny p. Václ. Skleničkovi, když u příležitosti 25letého jubilea založení ústavu navrhl utvoření stavebního družstva Spořilov za účelem výstavby zahradní o 1000 rodinných domcích a přislíbil ochotu spořitelny podnik tento v nejrozsáhlejší míře financovati.
     Není dnes velkoměsta, jež by neřešilo vlastní bytové problémy na podkladě principu "zahradního města". Hnutí pro zahradní města v Anglii jest dnes hnutím národním. V Anglii má již zahradní město svoji tradici. Dnes, po uplynutí dosti dlouhé zkušební doby lze říci, že výsledky jsou příznivé a překvapující a to nejen v Anglii, kolébce zahradního města, ale i v ostatních státech, z nichž na druhém místě kvantitou i kvalitou dosažených výsledků jest Německo, druhý evropský největší průmyslový stát. Princip zahradního města, tak jak jej nastínil geniální anglický národohospodář Ebenzer Howard ve svém spise "Garden cities of the morrow" (Zahradní město zítřka), liší se svým finančním plánem poněkud od akce spořilovské.Podle Howarda družstvo hodnověrných lidí, sdružených v určité právní společnosti, získá na místě vhodném k výstavbě města levné zemědělské pozemky, na nichž vybuduje rodinné domky. Pronájmem těchto pozemků získá prostředky k zúročení a umoření investovaného kapitálu na správní výlohy družstva a na obecně prospěšná zařízení. Pozemky na tomto území nesmějí přejíti do soukromého vlastnictví, nýbrž se toliko pronajímají do dědičného nájmu, jak pro účely bytové, tak pro zemědělství. Naproti tomu družstvo Spořilov, požívajíc výhod zákona o bytovém fondu, některých výhod zákona o stavebním ruchu a účinné podpory obce pražské, vybuduje na levných zemědělských pozemcích, získaných koupí od města Prahy i soukromníků, rodinné domy, jež předá do úplného vlastnictví svým členům.
     Jádro zůstává totéž, pozemková renta stoupající zhodnocením pozemků náleží v obou případech tomu, kdo se osídlením o ni zasloužil, v onom případě družstvu, v tomto členu družstva. Nebezpečí spekulace, jež hrozilo by v případě Spořilova, a jež Howard i jeho pokračovatelé měli na zřeteli, předejde se vyhražením předkupního práva objektů družstvu. Tu zkušenost získal již Cadbury, velkoprůmyslník, budovatel jednoho z prvních zahradních měst anglických, Bourawille. Při tom družstvo Spořilov snažilo se u svých členů uspokojiti základní rys lidské povahy, lidského ideálu, t.j. docílení úplného vlastnictví rodinného krbu a vlastní střechy nad hlavou. Z toho důvodu ustoupilo se též od původní myšlenky stavěti na pozemek veřejného majetku použitím t. zv. staveb. práva pro Spořilov. Další tendenci, velmi důležitou pro Spořilov, pro svoji mravní váhu jest snaha dovésti obyvatele budoucí zahradní čtvrti ke spořivosti, a to v nejlepší její formě. Zde platí každý člen úrok ze zapůjčeného kapitálu a jeho úmor, čímž vlastně ukládá, spoří a splácí svůj domek. Pro financující "Pražskou spořitelnu a Městskou spořitelnu" má jistě nesporný význam okolnost, že rozšíří zde vlastně okruh vkladatelů. Na druhé straně však nelze přezírati velikou a nedoceněnou oběť obou zmíněných ústavů, že uložily svoje kapitály do podniku pro ně jistě nevýnosného (velmi nízká úroková míra), přinášejícího určité risiko v možných valutárních přesunech a zejména v tom, že mají kapitál na dlouhou řadu let nepohyblivě zavázán. Tuto oběť dovede oceniti jenom finanční odborník a markantním dokladem toho jest, že finanční plán po této stránce neodvážil se opakovati od doby vzniku myšlenky Spořilova dosud žádný jiný finanční ústav.
     Od konce roku 1924 nabývaly přípravné práce určitých forem. Prof. arch. Bertlem byly vypracovány regulační a zastavovací studie pro různá území, jež postupně přicházela v úvahu. Bylo to území mezi Břevnovem a Hvězdou, na planině mezi Bráníkem a Hodkovičkami, na vrchu Homoli mezi Strašnicemi a Měcholupy a poslední, jehož výhody převážily všechny ostatní, území při chodovské silnici, mezi Krčí, Michlí a Záběhlicemi. Toto území jest pro výstavbu zahradní čtvrti neobyčejně vhodné. Leží v sousedství největšího lesního komplexu pražského okolí. Tento komplex zůstane do budoucnosti zachován a nejen to, podle projektu stát. regulační komise bude vhodnými plochami zeleně zcelen a sadovými pruhy spojen s vnitřním městem. Plocha určená pro výstavbu Spořilova leží na mírném svahu údolí v této části západo-východního směru, stále dobře ventilovaného stálými větry.
     Ze severu jest údolí odděleno od pražského kouře a mlhy protáhlým valem vrchu Bohdalce. Spojení s vnitřním městem jest možné v několika směrech - do Michle - Chodovskou a Havlíčkovou kol nové plynárny do Vršovic - Chodovskou kolem Edenu, neb serpentinou a po železničním viaduktu přes seřaďovací nádraží.
     Nejvýhodnější a nejkratší spojení budou do Vršovic a Nuslí uskutečněním průkopu Bohdaleckého, což jest již úlohou nedaleké budoucnosti a druhé - ještě kratší spojení přes Pankrác přímo do středu města - po uskutečnění přemostění nuselského údolí. To jest ovšem písní budoucnosti ještě poněkud mlhavé.
     Zásobování vodou a plynem jest poměrně snadné - vodou z Pankráce, plynem z nové plynárny, poměrně krátkými napájecími potrubími.
     Spojení tramvayí se Spořilovem mělo v cestě mimořádné technické obtíže. Od původně zamýšleného prodloužení z Vršovic musilo býti upuštěno z důvodů, že železný viadukt přes vršovické nádrží není dosti únosný a vyžadoval by nákladné rekonstrukce a trassa silnice vyžadovala by značných korektur s ohledem na značné dnešní stoupání. Prodloužení tramvaye z Michle Havlíčkovou tř. v Michli, dnes již provedenou až na křižovatku se silnicí chodovskou vyžadovalo nákladného podchycení základů domů podél Havlíčkovy tř. a celé soustavy opěrných zdí a velkého pohybu zemin. Značnou potíž činí zde provedení podjezdu pod tratí modřanské dráhy, aby bylo zabráněno traversování v niveau.
     Zásluha o velmi rychlé vybudování tramvaye v této části přísluší zajisté v značné míře též okolnosti, že nová plynárna musila být spojena s městem. Prodloužení tramvaye od křižovatky chodovské silnice s třídou Havlíčkovou po chodovské silnice směrem ke Spořilovu bude uskutečněno po provedení nového mostu přes Botič a současně s definitivní úpravou chodovské silnice, jež rovněž se ve svém směru i niveau poněkud koriguje. Spojení Spořilova železnicí s vnitřním městem nemohlo být prozatím uskutečněno, ač zřízení zastávky bylo povoleno, pro přílišné požadavky ředitelství drah. Jest ovšem nepochybno, že i k tomuto spojení v budoucnosti dojde.
     Sady dimensovány co nejbohatěji, takže tvoří as 25% celého území. V ose náměstí, v dominující poloze, projektována jest správní budova, jež vedle místností určených pro správu družstva bude obsahovati též poštovní a telegrafní úřad, telefonní ústřednu, strážnici policejní, hasičskou atd. a lékárnu.
     Obvodovými komunikacemi vyloučen jest dálkový provoz a těžký provoz vnitřním městem. Původní řešení regulač. plánu bylo koncipováno za před. hlav. spojení komunikací podél trati modřanské dráhy k průkopu bohdaleckému. Tento projekt však selhal zásahem projekční kanceláře ředitelství drah, jež znemožnila jeho provedení situováním odstavného nádraží v území na sever od Spořilova mezi železniční tratí a chodovskou silnicí.

Typy rodinných domků.
Hlavními směrnicemi při provádění projektů rodiných domků byly:
     1. Docíliti úplného splnění veškerých požadavků kladených na moderní bydlení, a to i při nejmenším, jednopokojovém domku.
     2. Docíliti mnoho, byť i malých místností, tak aby úkony deního života děly se správně v místech pro ně určených.
     3. Již vlastní disposicí domku znemožniti pronajímání části bytu podnájemníkům.
     Samozřejmě, že požadavek co největší ekonomie vedl jednak k typisaci objektů, jednak k normalisaci různých součástí stavby - schodišť, oken, dveří atd. Až na malé výjimky použito bylo typů se schodištěm t.zv. halovým, t.j. schodištěm, vloženým přímo do obytných místností a spojujícím bezprostředně obytné místnosti v přízemí a podkroví neb 1. patře navzájem. Výhody tohoto řešení spočívají jednak právě ve zmíněné bezprostřednosti spojení, jednak v přednosti po stránce hygienické, neboť při tomto způsobu řešení lze lze veškery místnosti domku stejnoměrně vytápěti. Dalším důsledkem uvedených směrnic jest rozvrstvení obytných místností v t.zv. kouty - výklenky - podle dislokace účele.
      Tak vznikl výklenek kuchyňský, jídelní, pracovní, ložnicový, jež nahražují vlastně další místnosti, jež při omezené ploše obytné a omezeném nákladu by nebylo lze provést. Toto řešení, nehledíc k výhodám vnitřního provozu úsporou pohybu, jest výhodnějším i po výtvarné stránce, umožňujíc zajímavější a intimnější řešení interieurů, nežli fádní pokoje hranolového formátu našich činžovních domů. Každý, i nejmenší domek má úplné příslušenství - sklep, půdu neb půdní komoru, spíž, closett a koupelnu, u typů větších pak umývárnu a pokojík pro služku. U menších typů jest koupelna sdružena ve společnou místnost s prádelnou a v tomto případě jest použito koupelnových kamen, kombinovaných s pařákem na prádlo, patentního systému Chytilova. Vytápění místností děje se buďto obyčejnými kamny nebo topením t.zv. komůrkovým, t.j. ústředním topením, zařízeným tím způsobem, že jediným tělesem, kaloriferem, vyhřívají se teplovodnými průduchy veškeré místnosti. Při větších typech použito též ústředního topení teplou vodou z malého Strebellova kotlíku systém Camino, jenž jest umístěn buďto v prádelně, neb v některé z obytných místností. Kotlík tento má totiž tvar normálních pokojových kamen, a vyžaduje také tak jednoduché obsluhy.
     Skutečným zahradním městem v pravém smyslu tohoto slova stane se Spořilov ovšem teprve po uplynutí několika let, až zahrady a veřejné sady vzrostou, a společenský život a různá doplnění potřeb z toho vyplývající vejdou v uskutečnění.






Co psal dne 28.února 1928. pan

ARCH. ING. DR. TECHN. V. BROŽEK, úředně autoris. civilní inženýr pro architekturu a stavby pozemní.

(přepis článku v původním znění i původní gramatikou)




    K předeslanému, kde promluveno o našich i cizích projekčních ideách, jež určily vývoj rodinných kolonií a zahradních měst, připojuji stručný nástin o tom, jak staveb. družstvo Spořilov tyto zásady přizpůsobilo našim poměrům a technicky uskutečnilo na svém staveništi pro 1.500 rodinných domků u Dolních Roztyl.
     Jedním z nejdůležitějších úkolů seriové výstavby, kterýmžto způsobem zahradní města jakožto jednotné celky ponejvíce vyrůstají, jest volba vhodného stavebního systému, který nutno řešiti současně s otázkou regulace a s projektem rodinných objektů.
     S tím souvisí i volba materiálu, z něhož hlavní konstruktivní části stavby mají býti pořízeny.
     Rychle tvořící doba poválečná dala vzniknouti celé řadě nových konstruktivních systémů rázu provisorního i definitivního, z nichž mnohé se více neb méně osvědčily nejen vzhledem k místním klimatickým poměrům, ale též podle účelu, k jakému byly použity.
    Připomínám toliko mnohé způsoby zdění dutými i jinými tvárnicemi, zhotovenými z nejrůznějšího materiálu, dále stavby deskové s ponecháním isolačních mezer a tomu podobné, nehledě ke konstrukcím výhradně dřevěným, hrazděným, neb kombinacím dřeva a škvárobetonu.
     Systém deskového staviva došel v cizině dokonce i k praktickému vybudování malých domků,sestavovaných v podstatě ze čtyř průčelních kusů, to jest z celých jednotlivých stěn s okny a dveřmi předem do nich upravenými.
    Spojování stěn dělo se stříkaným betonem, kterého jindy též použito jako rychle tuhnoucího staviva, naneseného pod tlakem zhuštěného vzduchu na kostru železnou, neb i dřevěnou.
     Dobré využití obou těchto způsobů podmiňuje ovšem jen objekty půdorysně naprosto jednoduché a uniformní.
     Amerika, Anglie a Německo předvedly stavby typových domů konstrukce železné a z ocelových desek, u nás však železo takto užité nekonkuruje ostatním běžným materiáliím.
    Jedním z nejosvědčenějších stavebních systémů dneška jest železobetonová konstrukce rámová s vyplňovacím zdivem isolačním.
     Způsob tento rozděluje správně staticky funkci konstruktivního prvku nosného a neseného.
Umožňuje rychlé provedení železobetonové kostry objektu, eventuelně i jeho zastřešení, což má velkou výhodu pro další vyzdívání hlavních i vnitřních stěn.
     Vedle ostatních materiálů zajímavým druhem vyplňovacího zdiva jest pro tento účel švédský gazbeton, pórovitá hmota struktury tufové, jevící úžasné schopnosti isolační.
    Svoji lehkostí umožňuje dáti i nosné konstrukci železobetonové rozměry velmi subtilní.
    Posléze uvedený systém hodí se však pro stavby vysoké s veškerými konstrukcemi silně namáhanými, aby tak výtečné vlastnosti železobetonu mohly býti plně využity, to jest při objektech továrních, obchodních domech, někdy i činžovních a vůbec při stavbách s obtížným zakládáním.
    Menší domy, zvláště nízké rodinné s drobným a poměrně složitým půdorysem risalitovým, vyžadují při použití systému s vyplňovacím zdivem mnoho nárožních i špaletových pilířů, čímž podstata konstruktivnosti i úspory uniká, nehledě k tomu, že kubatura levných výplní jest minimální vzhledem k značnému počtu otvorů okenních a dveřních, umístěných v malých plochách stěn.
     Všechny tyto krátce naznačené způsoby staveb sledují společný cíl, to jest úsporu materiálu, zrychlení a zlevnění objektu a konečně umožnění seriové výroby.
     Stavební družstvo Spořilov, byvši si plně vědomo velké zodpovědnosti při stavbě tak ohromného počtu domů, zvolilo na základě porady se svoji stavební komisí systém zdiva cihelného a kombinovaného, to jest z cihel červených a velkých cihelných bloků vlastní výroby.
    V neposlední řadě pro takovéto rozhodnutí nutno uvažovati i psychologii stavebníků, či budoucích majitelů, kteří průměrem dosti těžko a nedůvěřivě smiřují se s názorem moderního konstruktéra.
     Konečně i způsob financování se státní garancí podmiňoval provedení takové stavby, která s jistotou ani po létech nevykáže konstruktivních závad.
     Volba tato podložena jest i úvahou kalkulační, neboť použití méněhodnotného staviva může sice přivoditi při malém objektu nepatrné zlevnění, ale současně též značné zhoršení co do vnitřní hodnoty, která trváním stavby pak silně klesá.
     Nutnost vlastní výroby specielních cihel na staveništi Spořilovaudává však nejen snaha po úspoře, ale i skutečnost, že veškeré cihelny z okolí Velké Prahy svojí roční výrobou páleného zboží mohou krýti toliko polovinu naší mnohamilionové spotřeby.
    Dálková doprava svým vysokým tarifem znemožňuje pak odběr cihelného materiálu ze širšího okolí.
    Spořilovské cihelné bloky šestinásobného obsahu běžné stavební jednotky mají též rozměry násobku normální cihly, čímž dociluje se vazba do slabých příček a jsou raženy ručně i strojně z chráněné směsi písku, vápna, cementu a škváry.
     Patentní nárok spočívá v procesu míchání.
     Zatvrdlá cihla jeví podle občasn prováděných zkoušek na české technice požadovanou pevnost tlaku, ca 34 kg/cm2, a kromě jiných výhod předčí pálený materiál co do průteplivosti a suchosti stavby při rychlém způsobu vyzdívání.
     Určením stavebního systému přibližujeme se k vlastnímu praktikování programu stavby po předchozím provedení prací projekčních, geometrovských, parcelačních a investičních, to jest položení sítě kanalisační, plyno- a vodovodní a po hrubé úpravě komunikačních planií, kteréžto přípravy uskutečněny byly v režii družstva na společný náklad s obcí a vyžádaly si prováděcí dobu 3 roku, což je lhůta poměrně velmi krátká, uvážíme-li, že rozloha činí téměř 1km2 , dále, uvážíme-li množství domovních přípojek a ohromný pohyb 250.000 m3 zemin, které musily býti systematicky převáženy tak, aby nedošlo k neekonomickému vykopávání a ukládání rourových řadů v nově nasypaných tělesech komunikačních.
     V téže době, roku 1926, postaven byl i vzorkový blok 36 rodinných domků a na stavební součásti zbudována řada výroben, které Spořilov shrnul na svém staveništi nejen pro zajištění včasných dodávek, ale hlavně pro docílení levnějších tarifů vagonovaných zásilek surovin oproti transportům tovarů hotových.
     S tím souvisí řada refakcií, získaných pro dopravu našeho materiálu na drahách.
    Zřízení výroben cihlářských, tvárnicových, tesařských, truhlářských, provozoven betonových schodů, umělých omítek, betonových plotů, dlaždic atd. jest též diktátem obchodní stránky velkorysého podnikání Spořilova, neboť tím umožněn jest hromadný nákup surovin a přímé spojení výrobce se spotřebitelem, čímž odstraní se rušivé vlivy meziobchodu.
    Eliminuje se i obvykle zakalkulované procento nebezpečí z vleklého placení podnikatelem, neboť družstvo podepřeno jest důvěryhodnými finančními ústavy, které mohou poskytnouti výhodné platební podmínky.
    Dodávkou vlastního materiálu zajišťuje si Spořilov stálý vliv na hodnotu výrobku po stránce cenové i jakostní a znemožňuje vyřazování hotového výrobku ze stavby, poněvadž suroviny jsou bedlivě vytříděny již před zpracováním.
    Uvedené i tomu podobné důvody i zkušenosti, získané při stavbě vzorových objektů, přiměly Spořilov k vlastní stavební organisaci, při níž většině zúčastněným podnikatelským a řemeslným firmám zadává se toliko práce z materiálu družstvem dodaného.
     Opatřování vlastního materiálu jest ovšem úkol ve stavbě tak velkého měřítka těžko zvládnutelný a vyžaduje rozsáhlé služby stavebně administrativní, nesa veškeré risiko včasného zásobování a dobré dislokace hmot, avšak jest dnes jedině správnou cestou k umožnění rychlé a levné seriové výstavby.
     Jako každá nově prosazovaná zásada, tak i tento způsob zadávek narazil zprvu na odpor některých vrstev, ale po získaných dobrých zkušenostech s tímto systémem, původně rozčeřená hladina veřejnosti záhy se uklidnila.
     Dalším úsporným úspěchem Spořilova bylo získání vlastní pískovny na pokraji krčského lesa, odkud parním rýpadlem vytěženo a vlakovými transporty na deponie rozveženo dodnes 135.000 m3 kopaného písku výborné jakosti, za cenu oproti původním nabídkám méně než poloviční.
     Výhoda tato přenesena jest i na později zakoupené pozemky záběhlické, kde již loňského roku započato s navážením pískových zásobníků pro výrobu malty, škvárobetonu atd.
    Počátkem r. 1927 vykrystalisovaly vnější i vnitřní poměry družstva na tolik, že mohlo se započíti dne 1.března se seriovou výstavbou poloviny celkového programu, to jest asi s 500 rodinnými a obchodními domy v I. a II. sekci.
    Tu možno stavební činnost naší akce teoreticky rozděliti na tři skupiny:
         1. zásobování stavby materiálem
         2. výrobu a užití typisovaných stavebních prvků při hromadném budování objektů a konečně
         3. pracovní organisaci stavby.

     1. skupina
     Včasné zásobování a rozvoz materiálu při stavbě tak rozsáhlé jest jedním z nejobtížnějších problémů Spořilova a závisí nejen od možností technických, ale též od pohybu všeobecného trhu a nákupní konjunktury.
     Pro učinění představy o zásobování uvádím přibližné množství surovin a tovarů, které nutno dopraviti až na místo spotřeby.
     Pro výstavbu celého zahradního předměstí zapotřebí jest:
    5.000 vagonů cihel červených, 3.200 vagonů škváry, 500 vagonů říčního písku, 320 vagonů tašek, 550 vagonů stavebního dříví, 200 vagonů truhlářského řeziva, 1.000 vagonů cementu jen pro stavbu kromě vozovek a s ostatními surovinami úhrnem 15-16 tisíc dvacetitunových vagonů.
K zmáhání těchto spotřeb má družstvo k disposici následující technické prostředky:
    dvě vlečky, připojené na státní dráhu, z nichž jedna jest nově zbudovaná Spořilovem, druhá zapůjčená Modřanskou rafinerií.
     Obě mají celkovou denní kapacitu 60 dvacetitunových vagonů, z čehož vyplývá, že podle dříve uvedených číslic vyžaduje nepřetržité zásobování stavby téměř 11 roku.
    Kromě vleček, zbytek dálkové dopravy obstarávají 3 garnitury sklápěcích "Sentinelů" s vlečnými vozy, které odlehčují též částečně vlečku přímým spojením s obsluhovací stanicí Vršovice-Nusle.
     Současně dovážejí cihly a stavební kámen jmenovitě do míst, jimž vlečky jsou vzdáleny na celou diagonalu staveniště.
     Rozvoz materiálu od vleček děl se pro etapu I. a II. sekce úzkokolejnou drahou dvěma parními a jednou benzinovou lokomotivou po kolejnicové síti více než šestnáctikilometrové za cirkulace 120 vozíků korbových a plošinových.
     Vzdálenější staveniště druhé stavební etapy či III. sekce zásobováno jest nyní širokorozchodnou drahou s důlními těžkými lokomotivami, které uvolněny jsouce od prozatímně přerušené těžby v krčské pískovně, dobře zmáhají značné stoupání od vleček, i se závěsem řady vozů obsahu 5-6 m3.
     Zásadou při transportování staviva jest: dopraviti předem určené množství materiálu pokud možno přímo do bloku k jednotlivým domkům, nebo na hromadné deponie tak, aby další rozvoz děl se samospádem.
     To platí hlavně o písku, škváře, vápně a cementu, kteréžto suroviny nutno deponovati ve vhodných střediscích u míchaček pro strojní výrobu malty a škvárobetonu.
     Oproti dosavadnímu položení rozvozné kolejnicové sítě na komunikačních planiích umožnil nám útvar terrainu a řídčí zastavení III.sekce výhodnější provoz ve vnitřním bloku, čímž uvolňují se komunikace pro definitivní úpravu vozovek a chodníků již během stavby domků, takže s předáním druhé etapy svému účelu budou i cesty dokončeny.
     Dřívější úprava vozovek znemožněna byla hlavně ovšem tím, že místní zeminy potřebují v násypech nejméně jednoho roku k ulehnutí.
     Úzkorozchodná dráha v severní, téměř úplně hotové části Spořilova provádí dnes již jen zásobování komunikačních prací štětem a štěrkem pod těleso parního válce.

    2. skupina:
     Výroba a užití typisovaných stavebních prvků při hromadném budování objektů.
     Opakováním stavby půdorysně typových domků prohlubuje se přirozeně i typisace jednotlivých stavebních součástí, spadajících do prací řemeslných, zednických i betonářských.
    Výhody typisace spočívají v umožnění tovární výroby součástí, které pak mohou býti lépe do posledních detailů konstruktivně promyšleny, přibližujíce se tak standardu, dále v usnadnění pracovních výkonů zprůmyslněním a konečně v ušetření materiálu a využití odpadu, čímž se výsledek zlevňuje.
     Stavební podnik Spořilova použil typisace při všech součástech a s nimi souvisejících pracovních výkonech, z nichž hlavní zde budou uvedeny.
     V práci zednické dospělo se ke značnému zjednodušení zkonstruováním dvou druhů špaletových tvárnic škvárocementových, jimiž odstraňuje se zdlouhavé vyzdívání okenních a dveřních odstupků, jindy normálně vyvazovaných z malých cihel.
     Jiné tvárnicové kusy deskové umožnily rychlé provádění coklových kantorek a vykládání říms.
     Rovněž překlady okenní, které bývají zaklenovány, nebo betonovány na místě, což s ohledem na zatvrdnutí stavbu vždy zdržuje, prováděny jsou na Spořilově předem hromadně v betonářském oddělení, odkud se podle potřeby transportují k rozestavěným domkům. Překlad osazuje se pak jako monolitický kus.
     Podobně vyrobeny jsou veškeré krycí desky komínové a betonová sklepní okénka, která v podobě rámečku, zastupujícího vyzděné špalety a zaklenutý překlad, vkládají se jako hotový otvor přímo do podezdívky.
Do typisované betonářské výroby spadají ovšem i jednotně zhotovené stupně schodišťové, železem vyztužené stropní desky pro zakrytí menších rozponů nad sklepy a betonové ploty, které po prvé u nás zhotovují se nikoli pěchováním, nýbrž nejmodernější metodou pomocí strojních třasadel.
    Nejznatelnějších výsledků typisace docílil Spořilov při pracech truhlářských a s tím související práci sklenářské, která doznává značných úspor na prořezu skla.
     Velikost dveřních křídel upravena jest v podstatě do tří hlavních formátů, odpovídajících dimensemi účelu místností, k typisaci oken vzaty za podklad dvě velikosti skleněných tabulek pro vnější a vnitřní křídlo, tvořící nejmenší okno do místnosti podřadné.
    Seskupováním tohoto formátu ve větší celky dospělo se k dalším devíti druhům oken, které pak vyhoví veškerým účelům rodinného domku.
     V truhlářskou tuto typisaci nejsou ovšem pojaty na příklad výkladní skříně spořilovských domů obchodních, které řídí se podle individuelních potřeb.
     Nejširší odůvodnění našeho systému typisace možno čerpati z výsledků podnikání i v ostatním technickém světě.
     Jedněmi z nejpokročilejších států v těchto snahách zjednodušení velkovýroby jest soudobá Anglie a Německo, kde s hlediska typisace přechází se k normalisaci a to v nejrůznějších odvětvích, z nichž dosud k nejlepším výsledkům, právě tak jako u nás, dospívá kovoprůmysl ve stupnicích normálních šroubů, v kování a součástech strojových.
     V oboru stavitelském provádí Německo vážný pokus o dokonalou normalisaci veškerého stavebního truhlářství, které by pak mělo vyhověti všem běžným požadavkům praxe.
     Trvalého výsledku bude možno docíliti poměrně lehko při normalisaci dveří, méně snadné pak bude již rozluštění normálních typů oken, neboť tyto stavební prvky jsou zvláště při moderní účelové architektuře jedním z nejdůležitějších výtvarných motivů, jež sotva podaří se udržeti v ustrnulém stavu v neměnitelném vnitřním členění.
     Zmínka o této pokročilé cizí analogii v normalisaci může býti jen novým důkazem toho, že Spořilov svoji původně nepříznivě přijímanou aglomerací výroben zaznamenává vývojový vzestup našeho podnikání.
     Způsob vlastní stavby a užití uvedených typových částí nejlépe možno sledovati při konstruování jednotlivého objektu od základu až po úplné dokončení.
     Spořilovský domek spočívá na základech z velkých škvárocementových bloků, nebo ve většině případech na monolitickém škvárobetonu, dusaném i se sklepním zdivem do dřevěného bednění.
    Pěchování škvárového betonu na místě jest kalkulačně výhodné při strojní výrobě směsi a při podmínce, že rozebíratelné bednění využije se pět až šestkráte, což v daném případě jest opakováním typu snadno dosažitelné.
     Ještě lepších cenových výsledků dociluje se tam, kde břehy výkopu jsou z tak únosné zeminy, že je možno použíti toliko jednostranného bednění pro zdivo, nacházející se pod terrainem.
    Kromě jmenovaných výhod tohoto způsobu zdění přichází se i k další úspoře v hrubých sklepních omítkách, neboť jednolitá stěna vyžaduje k vnějškové úpravě po odbednění již jen zatření a opačokování.
     Dlažby sklepů upraveny jsou potěrem na deskách z lehkého betonu.
     Zastropení prostor sklepních provádí Spořilov buď hotovými deskami z armovaného betonu, zvanými kostlánky, nebo nad většími rozpony železobetonovými deskami na místě vypracovanými, což ovšem stavbu následkem pozvolného tvrdnutí poněkud zdržuje.
    Všeobecné použití kostlánek neukázalo se při malých rodinných domcích konstruktivně výhodným z toho důvodu, že pod lázněmi a umývárnami malých půdorysných rozměrů jest seskupena celá řada odpadů, jichž instalacemi se stropní desky, byť armované, značně rozruší a vyžadují dodatečného zabetonování.
    Coklové zdivo nad terrainem provádí se z lomového kamene ve vazbě kyklopské, k čemuž s počátku používáno stavebního vápence hlubočepského, později srbského vápence z ložné etage"f" a pro stavbu III. sekce podařilo se současně s odběrem štětu a štěrku pro komunikace získati výbornou stavební žulu požáreckou.
     Provedení coklového zdiva v omítce vápenné neb i cementové vykazuje vždy odprýskávání nebo výkvěty sanytrování a proto od něho upuštěno.
     Podezdívka, jsouc přivedena do niveau přízemku, opatřována jest asfaltovou, průběžnou isolací na ochranu proti stoupající zemní vlhkosti.
     Nepodsklepené části zajištěny jsou pod podlahami deskou škvárobetonovou, na níž jest položena a zaasfaltována isolace vodorovná.
     V území, kde by byly obavy z prostupování vlhkosti i při této ůpravě, užívá se ještě další vrstvy dutých cihel na plocho, se spárami asfaltem zalitými.
     Přízemní zdivo, 45 cm silné, což úplně postačuje proti promrzání, sestaveno jest z cihel obyčejných a škvárocementových s použitím zmíněných již tvárnic pro otvory dveřní, okenní a komínové.
    Stropy nad přízemkem, pokud nenesou terasy, jsou dřevěné, převýšeného trámcového profilu 1:2, což pro dané okolnosti ukázalo se staticky nejvýhodnějším.
    Užití různých fošnových a deskových stropů nepřineslo by při členitosti půdorysné žádných úspor, nehledě k velkým rozponům, které stanoveny jsouce celou hloubkou objektu, nemívají většinou mezilehlých nosných podpor.
    Schody sklepní profilu 20/18 jsou betonové z hotových kusů.
    Schodiště z přízemí do podkroví neb patra o stoupání 25/17, ve většině případů hallové, sestavováno jest rovněž z typisovaných, železobetonových desek úhlového tvaru.
     Stupnice kryty jsou pak pařeným bukem, podstupnice opatřeny olejovým nátěrem.
     Vytčenou zde úpravou docílí se intimní vzhled dřevěného schodiště při současném získání výhody nespalnosti a nepropustnosti vlhkého sklepního vzduchu.
     Pro další stavby snaží se stavební správa získati i výhodnou úpravu schodiště povlakem xylolitovým.
     Podlahy normálního provedení jsou palubové v obytných místnostech, v příslušenství, umývárnách, lázních a předsíních dlažba cementová.
     Podle přání možno ovšem položiti též podlahy frýskové, xylolitové, dlažby šamotové, terazzo, neb provésti různé změny ve vnitřním zařízení, topných tělesech, obkladech, nátěrech atd.
    Stropy nad podkrovím nebo patrem zavěšeny jsou ve smyslu stavebních úlev na krovových kleštích, nesoucích i podlahu prostoru půdního.
    Terasovité schody prováděny jsou vždy ze železobetonu s isolační dutinou vzduchovou, vytvořenou mezi podhledem a vrchní nosnou deskou, která jest pak pokryta lehkým betonem, vyrovnaným do svahu, na nějž upraví se nepropustná asfaltová isolace s topinkami, nebo dutými cihlami rovněž asfaltem zalitými.
     Poslední vrstvou terasy jest třícentimetrový násyp říčního písku pod dlažbu do malty cementové, čímž zamezí se rušivý vliv slunečního žáru na asfalt.
     Takto provedené ploché střechy jsou sice proti jiným, jednodušším konstrukcím značně dražší, ale zaručují při kvalitním provedení naprostou jistotu proti zatékání.
    Vnějšek stavby opatřen jest vesměs umělou omítkou "orlitovou", která jest stálá v barvě a velmi trvanlivá.
     Veškeré římsy, bočné stěny vykýřů a parapety okenní jsou dokonale oplechovány a patřeny ochranným nátěrem.
    Z těchto krátce vyznačených konstruktivních systémů, z používaného materiálu a bohatého konfortu i nejmenších domků jasně vyplývá, že snahou Spořilova jest poskytnouti svým členům stavbu solidní a hodnotnou, která nesnese ani zdaleka přirovnání s často opěvovanými americkými rychlostavbami, jež lze podle prospektu objednati v několika bednách.
     Tolik o několika nejhlavnějších bodech stránky konstruktivní a zbývá ještě zmíniti se o třetí skupině stavební činnosti to jest o pracovní organisaci.

     3. skupina.
     Pracovní program větší serie domků započínal právě před rokem, byv rozdělen ve dvě samostatné stavební sekce ca po 250 objektech, které přiděleny dvěma stavbyvedoucím, jimž podléhal takový počet polírů pro práce zemní, dělnické a zednické, aby podle stavu zaměstnanectva na každých 40-50 lidí připadal jeden zodpovědný dozorce.
     Nejvyšší počet dělnictva zaznamenal měsíc před nešťastnou loňskou stávkou, kdy stavba svým nejvyšším tempem zaměstnala 3.800 lidí, včetně skládky na vlečce, prováděné ve třech směnách a včetně všech výroben.
     Pro práce specielní zřízena jsou zvláštní oddělení, fungující samostatně.
    Je přirozeno, že zvládnutí tak ohromného počtu stavebních složek a dohled nad všemi pracemi řemeslnými vyžaduje rozsáhlý technický aparát, který při spořilovském systému neslouží jen k pasivnímu dozoru, nýbrž hlavně k obstarávání správného pohybu spotřebních hmot, k udržování organického zapadání postupujících prací v jednotlivých oddílech, k parcielním vyúčtováním a konečně ke kontrole platebních výkazů.
    Celek provozu diriguje stavební správa, která kromě generálního projektu obstarává též zajištění veškerého materiálu, zadávky prací ofertami a kontakt s veřejností po stránce technické.
    Podstata vlastní stavební organisace na staveništi tak plošně rozsáhlém jest značně složitější a hlavně fysicky hůře zvládnutelná než například v jakékoliv továrně, kde netřeba uvažovati závislost od počasí, kde dělnictvo je převážně trvale zaměstnáno a výrobek i provoz každým okamžikem snadno kontrolovatelný.
    Proto stavební organisace v praxi jeví ze všech průmyslových výrob vždy největší deklinaci od organisace teoretické, jejíž kriteria pro stručnost této informativní stati, věnované neodborné veřejnosti, nelze podrobně uváděti.
    Hlavní příčiny této praktické odchylky velkého podniku spočívají v následujícím:
    Stavební dělnictvo jest živlem ze všech odborů nejvíce fruktujícím, avšak také ve vývoji nejvíce poškozeným válkou, která podvázala prakticko-řemeslnou výchovu mladých generací. Všeobecná nezaměstnanost žene pak k stavebním pracem i síly naprosto nekvalifikované, čehož přirozeným důsledkem jest, že i při největší námaze pracovníka a při nejpřísnějším dozoru se strany technického vedení nevydá průměr dělnictva teoreticky očekávaný výkon osmihodinové pracovní doby.
    Zakordování prací sice koriguje tyto účinky automatickým zrychlováním výkonu, avšak sevšeobecnění přináší i nevítanou sběhlost výrobku po stránce kvalitní.
     Kromě toho akordní práce oproti normální, zvláště na velkém staveništi, vyžaduje téměř dvojnásobného množství sil podavačských a pomocných, placených mzdou denní.
Všechny tyto vlivy a mnoho jiných, rázu psychologického, způsobují, že stavební organisaci velkého podniku nutno rychleji a častěji regenerovati oproti organisacím práce továrenské.
    Výsledků těchto nelze ovšem doslovně zaznamenati na stavbě malé, snadno přehledné.
     Úspěchy pracovního systému Spořilova nejlépe jsou znatelny ve statistickém vyjádření postupu stavby, který vykazuje zbudování jednoho úplně hotového domku za necelé tři čtvrtiny dne, což snadno vyplývá z úvahy počtu 522 domů, postavených za jeden rok.
     Strojní a ruční cihelna, které musí ještě letos vyrobiti 7 až 8 milionů cihel škvárocementových, přeloženy jsou na nové staveniště, aby tak ušetřeny byly dlouhé transporty hotových výrobků. Stroje míchací i razicí použity jsou z bývalé cihelny, která dnes slouží za skladiště u vlečky.
     Práce na úpravě vozovek a obrubníků jsou v plném chodu a lze očekávati, že v případě příznivého počasí bude možno co nejdříve započíti s kladením chodníkových dlažeb z velkých cementových desek.
    Severní polovina Spořilova má přípojky elektrické, takže veškeré domky jsou pod proudem.
     Tramwayové spojení jest již na poloviční cestě do Spořilova a provoz trati čís. 3 až na křižovatku silnice chodovské byl již zahájen, čímž přibližuje se staveniště na 12-15 minut průměrné chůze.
     Tím stručně zachycen by byl k informaci určený zlomek technických problémů, jež nutno řešiti denním životem na stavbě budoucího zahradního města.
     Konečně vyslovuji přání, aby zdárné dovršení spořilovského díla stalo se zaslouženým úspěchem svého ideového iniciátora, vrchního ředitele Vinohradské spořitelny pana Václava Skleničky, jakož i všech činovníků družstevního představenstva, stavební komise i obce pražské.